Max Pulse - výsledné hodnoty




Výsledky měření Vám odhalí tyto parametry:

1. HRV tachogram
2. Tepová frekvence
3. Spektrální analýza variability srdeční frekvence
4. Vyváženost autonomního nervového systému
5. Výkonová spektrální hustota Power Spectral Density 
6. Úroveň stresového zatížení
7. Stresové skóre
8. Celkový stav cév
9. Indexy vypočítané z APG křivky
10. Krevní cirkulace a stav cév

 ad1) HRV tachogram (variabilita srdeční tepové frekvence)
Vyjadřuje kolísání tepové frekvence zaznamenané během uplynulých tří minut. Červeně vymezené
rozhraní uprostřed znázorňuje standardní kolísání tepové frekvence – členitější a širší vlny jsou
znakem pro lepší zdravotní stav.

ad2) Tepová frekvence (průměrná, nejvyšší a nejnižší tepová frekvence) a přítomnost artefaktů                   Průměrná (klidová) tepová frekvence: U zdravých dospělých osob se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů/min. Pokud je průměrná klidová TF vyšší než přibližně 90 tepů/min, hovoříme o tachykardii (zvýšené srdeční frekvenci), pokud je průměrná klidová TF nižší než 60 tepů/min, hovoříme o bradykardii (snížené srdeční frekvence). Výjimkou jsou trénovaní sportovci, ti mohou mít v klidu až 40 tepů/min. Stav snížené srdeční frekvence je rovněž normální při spánku.

 Nejvyšší a nejnižší tepová frekvence - při vysokých hodnotách raději opakujeme měření. Přítomnost artefaktů (odchylek od normálního rytmu) -  pokud se objeví častěji než 5x měl by být test opakován pro dosažení optimálních výsledků, artefakty jsou nejčastěji způsobeny pohybem klienta v průběhu testu, ale mohou ukazovat i na srdeční arytmii.

ad3) TP (total power)

  • Celkový spektrální výkon
  • Pokles: snížená funkce ANS à Snížená schopnost vyrovnat se s požadavky na neustále se měnící prostředí
  • - Pokud se barevný sloupec nachází v rozhraní „I“ nebo přes toto rozhraní, ANS funguje dobře, pokud je barevný sloupec pod rozhraním „I“, ANS funguje špatně a odolnost vůči stresu je opět špatná

 VLF (very low frequency)

  • - Kolísání TF s velmi nízkou frekvencí
  • - Má vztah k termoregulační sympatické aktivitě cév, k hladině cirkulujících katecholaminů a k aktivitě renin - angiotenzinového systému
  • - Pokles: snížená schopnost termoregulace, může souviset s hormonální dysbalancí

(pouze okrajová výpovědní hodnota, nicméně při výrazné odchylce od optimálních hodnot při standardním měření lze doporučit návštěvu lékaře s požadavkem na vyšetření hormonálních hladin)

 LF (low frequency)

  • - Kolísání TF s nízkou frekvencí ukazuje aktivitu sympatiku i parasympatiku, nicméně s převahou sympatiku
  • - Tzv. Mayerova vlna, reflektuje činnost baroreceptorů (ovlivněna polohou těla, leh/stoj)
  • - Nárůst: ve stresu, po cvičení, při ortostatické zátěži
  • - Pokles: snížená aktivita SNS à ztráta energie, únava, poruchy spánku, letargie, netečnost

 HF (High frequency)

  • - Kolísání TF s vysokou frekvencí ukazuje na aktivitu parasympatiku
  • - Tzv. respirační vlna, ovlivněna fyziologickou dechovou arytmií
  • - Odpovídá výhradně aktivitě PNS
  • - Pokles: snížená aktivita PNS à chronický stres, snížená elektrická stabilita srdce, funkční zažívací potíže

 ad4) Vyváženost autonomního nervového systému

SNS – sympatický nervový systém    PNS – parasympatický nervový systém

 SNS, PNS: Grafické znázornění rovnováhy mezi SNS (sympatickým) a PNS (parasympatickým) nervovým systémem. Za ideální se považuje poměr 6:4, 5 : 5 nebo 4 : 6. Pokud výrazně převažuje SNS, organismus je ve stresovém stavu – je zde větší předpoklad k rozvoji obezity, inzulinové rezistence, diabetu mellitu 2. typu a onemocnění kardiovaskulárního systému, jako je hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Pokud výrazně převažuje PNS, existuje větší riziko depresí nebo celkové letargie. Organismus je v anabolickém stavu, hromadění zásob představuje větší předpoklad ke vzniku nadváhy či obezity. Fyziologicky vyšší aktivita PNS bývá u vytrvalostních sportovců.

 Možnosti ovlivnění nevyváženosti ANS:

  • - Pravidelná a vyvážená strava
  • - Redukce hmotnosti (v případě nadváhy a obezity)
  • - Pravidelný spánek
  • - Prevence psychického stresu
  • - Dostatek pohybových aktivit - především aerobního charakteru
  • - Vynechání (omezení) konzumace alkoholu a zanechání kouření

ad 6) Úroveň stresového zatížení

 Physical stress (fyzický stres): Ukazuje míru hladiny fyzického stresu (tělesná námaha, vyčerpání organismu, onemocnění, úraz)

  • Mental stress (psychický stres): Ukazuje míru hladiny psychického stresu (emocionální, sociální).
  • Stress Resistance (odolnost vůči stresu): Ukazuje míru odolnosti vůči stresu, vyšší hodnota udává lepší odolnost vůči stresu.

 Znaky krátkodobého stresu:

  • - Zrychlený srdeční tep a dechová frekvence
  • - Zvýšené pocení
  • - Studené ruce, nohy nebo pokožka
  • - Nervozita, nevolnost
  • - Napjaté svaly a pocit tlaku
  • - Suché rty
  • - Častá potřeba toalety
  • - Nárůst svalových spasmů, bolesti hlavy, únavy, krátký mělký dech

 Znaky dlouhodobého stresu:

  • - Změny chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená)
  • - Změny ve spánkovém režimu (zvýšená spavost nebo nemožnost usnout)
  • - Zvýšené samovolné projevy: cukání, skřípání nehty, skřípání zuby, neustálé popocházení a další opakující se projevy
  • - Zvýšená nemocnost – nachlazení, zhoršení astma, bolesti hlavy, žaludeční problémy, problémy s kůží, bolesti svalů, kloubů
  • - Pocit permanentní únavy

Ovlivnění míry stresu a zvýšení odolnosti vůči stresu:

  • - Úprava životosprávy (pravidelná a vyvážená strava, omezení alkoholu a kouření)
  • - Dobře zvolená pohybová aktivita
  • - Účinná relaxace a regenerace
  • - Znalost svých možností a limitů

ad7) Stresové skóreScore of your Stress – Stresové skóre

 Je určeno po analýze všech stresových faktorů. Čím vyšší hodnota (blížící se 100), tím je organismus více stresován. Naopak čím nižší hodnota, tím je hladina stresu nižší, což je pro organismus výhodnější.

 Co je to stres?  Stres je odpověď našeho těla na zvýšenou zátěž.Ta může být fyzická (nemoc, tělesná námaha až vyčerpání, úraz) či psychická (zvýšené emoce, učení) a sociální (problémy v práci, v rodině, partnerském životě a v mezilidských vztazích všeobecně).

Stres je od počátku lidstva prostředkem k přežití. Připravuje člověka na „boj či útěk“ . Aktivuje tedy svaly nutné pro obrannou reakci, začne k nim dopravovat více živin větším množstvím krve. Tím pádem se odkrví vnitřní orgány i kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj či útěk. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný, proto mobilizuje zásoby energie (po vyčerpání krevního cukru a glykogenu dochází též k odbourávání svaloviny za účelem zisku energie). Navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny (chybí dostatek krve v zažívacím traktu, protože je nyní soustřeďována do svalů). Imunita není v té chvíli pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k jejímu poklesu. Navenek při stresu pozorujeme zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce, zrychlený tep, zvýšený tlak, zrychlený dech, pocení, pociťujeme svíravý pocit v odkrvených orgánech apod.

Po zmizení stresového podnětu se tělo postupně vrací do normálního stavu. V menší míře není stres škodlivý, naopak umožňuje adaptaci a zvyšování výkonu, přizpůsobování těžším podmínkám. Tělo se s ním vyrovná. Pokud však stres trvá déle nebo se často opakuje, dochází k vyčerpání adaptačních mechanismů, což má škodlivé důsledky pro tělo i duši. Dochází ke vzniku psychosomatických onemocnění. Psychická zátěž se projeví nemocemi, které s ní zdánlivě nesouvisí.

Důsledkům stresu se lze bránit péčí o duševní a tělesné zdraví, dodržováním zásad zdravého životního stylu.Byť v dnešní době již mezi sebou ani se zvířaty nebojujeme a nejsme ohrožováni, organismus reaguje na novodobé ohrožení stejnými mechanismy (strach z ponížení, ztráty práce, neúspěchu, odmítnutí, nepochopení…).

Reakce na stres:

  • Poplachová reakce – okamžitá reakce na stres, vyplavení stresových hormonů (uplatňující se hormony: ADH, adrenalin, noradrenalin)
  • Stadium adaptace – organismus nemůže zůstat v prvním stadiu, buď se adaptuje, nebo zajde. Pokud se adaptuje, vzniká nová hladina a organismus pak může obdobný stres tolerovat snáze. (uplatňující se hormony: glukokortikoidy, aldosteron)
  • Stadium vyčerpání adaptačních mechanismů – somatické projevy (vznik onemocnění) 
     

 Počáteční příznaky: únava, slabost, celková podrážděnost, časté infekce, nevolnost, někdy zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, poruchy spánku/ nespavost, průjem, zácpa, nervozita, nechutenství, nezájem o sex, zloba, vztek, pesimismus . Postupně vzrůstá krevní tlak, hladina cholesterolu, dochází k překyselení žaludku 
 

 Důsledky dlouhodobého stresu:

  • Deprese
  • Kuřáctví, alkoholismus, toxikomanie
  • Žaludeční vředy
  • Urychlení aterosklerózy
  • Hypertenze
  • Kardiovaskulární onemocnění, infarkt myokardu
  • Mozková mrtvice
  • Zvýšené riziko vzniku rakoviny
     

Doporučení:

  • Relaxační techniky: jóga, taj či, meditace, relaxační hudba, dechová cvičení, masáže
  • Jiné pohybové aktivity, pobyt na čerstvém vzduchu, v přírodě
  • Sauna
  • Omezit konzumaci alkoholu, kouření, pravidelně odpočívat
  • Udržovat zdravé rodinné, pracovní, společenské vztahy
  • Doplňky stravy: lecitin, vit. B komplex, vápník, třezalka, kozlík, ženšen

ad10) Krevní cirkulace a stav cév

Wave type – Nejhojněji zastoupený stav cév.  Ukazuje nejhojněji zastoupený stav cév. Typ 1 je nejpříznivější, vypovídá o velmi dobrém stavu cév i jejich pružnosti. Typ 5 a více již vypovídá o zhoršeném stavu cév, rozvinuté arterioskleróze-kornatění tepen, vysokém krevném tlaku a možném diabetu. Zjištění míry aterosklerotického poškození tepen:

  • Krevní cirkulace i stav cév je v dobrém stavu
  • Krevní cirkulace i stav cév je v dobrém stavu, ale může se snadno zhoršovat
  • Počátek degenerativních procesů
  • Počátek degenerativních procesů,
  • Zhoršující se cirkulace krve i stav cév
  • Poruchy cirkulace i celkového stavu cév


Ateroskleróza = nejčastější příčina kardiovaskulárních onemocnění. Znamená ztvrdnutí tepen ukládáním tukových látek pod vnitřní povrch tepen (endotel) spojené s tvorbou vaziva a ukládáním vápenatých solí v místě poškození, snížení elasticity tepny vlivem ukládání aterogeních látek – především tukových látek, krevních buněk, fibrózní tkáně a druhotně vápníku do stěn tepen. Způsobuje snížení průtoku krve a nedokrvení příslušného orgánu. Může dojít k uvolnění trombu a jeho vcestování do jiných oblastí a vzniku akutního nedokrvení příslušného orgánu.Ateroskleróza vede k řadě závažných komplikací jako je infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Nebezpečí další progrese aterosklerózy:

  • Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu
  • Srdeční selhání
  • Mozková mrtvice
  • Ischemická choroba tepen dolních končetin (které nevzácně končí jejich amputací)
  • Retinopatie (poškození zraku)
  • Poruchy funkce až selhání ledvin

 Významné faktory podílející se na rozvoji aterosklerózy:

  • Zvýšená hladina krevních tuků a LDL-cholesterolu
  • Hypertenze
  • Kouření
  • Obezita
  • Diabetes
  • Stres
  • Nedostatek pohybu
  • Zvýšená hladina homocysteinu

Prevence hraje nejdůležitější roli v rozvoji aterosklerózy. V případě jejího rozvoje je třeba zaměřit se na změnu dosavadního životního stylu, kde hraje významnou roli způsob stravování à významný vliv výživového poradce.

Riziko aterosklerózy stoupá s věkem, ovlivňují ho do jisté míry genetické předpoklady a větší riziko se vyskytuje u mužů než u žen před menopauzou (po menopauze jsou ženy ohroženy kardiovaskulárními onemocněními více než muži).

 OBECNÁ DOPORUČENÍ:

  • Snížit konzumaci potravin obsahujících cholesterol (vejce, živočišné tuky) a nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, tučné mléčnévýrobky, vepřové tučné maso, uzeniny…, ale i palmojádrový a kokosový tuk – sušenky, oplatky, tyčinky)
  • Zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky, ryby)
  • Zvýšit příjem vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné výrobky)
  • Zvýšit příjem folátu (kyselina listová) a vitaminu sk. B (B2, B6, B12)
  • Omezení alkoholických nápojů
  • Nekouření
  • U osob s hypertenzí – omezení kuchyňské soli
  • Udržování tělesné hmotnosti a složení těla na doporučených hodnotách
  • Pravidelné cvičení
  • Relaxace

 Ve větším množství je třeba do jídelníčku zařadit:

  •  - Rostlinné steroly - Zdroje: fytosteroly jsou součástí olejů ze semen celé řady rostlin (např. řepkový, kukuřičný – klíčkový, slunečnicový, sójový, olivový, sezamový a olej z rýžových otrub). Bohatým zdrojem jsou např. rýžové otruby, sezamové semeno, ořechy, mandle, sója, pohanka a obiloviny. Ovoce a zelenina obsahují malé množství fytosterolů. Potraviny obohacení o fytosteroly (pokud je to na výrobku uvedeno): Mléčné nápoje, pomazánkové tuky, salátové dresingy, mléčné produkty, fermentované výrobky, sojové nápoje, sýry, výrobky typu jogurtu…
  • - Sójový protein isoflavon - Zdroje sójového proteinu: sójové mléko, sýry (tofu), ořechy, oleje
  • - n-3 mastné kyseliny a mononenasycené mastné kyseliny- Zvýšený přívod n-3 (omega-3) mastných kyselin – zdrojem jsou především tučné ryby, rybí oleje rozšiřuje cévy a působí antiagregačně, zároveň snižuje hladinu LDL „zlého“ cholesterolu.- Mononenasycené mastné kyseliny – kyselina olejová (olivový olej, řepkový olej, avokádo, ořechy) snižuje LDL cholesterol
  • - Vlákninu -- Ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, obiloviny k přímé konzumaci (műsli, lupínky, křehké chlebíčky…), celozrnné těstoviny, rýže celozrnná, rýže Parboiled…

Foto

KONTAKT

Serafin
zdravé tělo

Adresa:
Pasáž Faberka
Kpt. Jaroše 103/23
680 01 Boskovice

Tel:
+420 774 240 402
konzultace, příjem objednávek